Sněží, sněží

15. dubna 2016 v 15:56 |  Romantika
Bestseller New York Times - to hlásá hned první věta na obalu knížky. Musím říct, že to není důvod, proč jsem se knížku rozhodla přečíst. Ten důvod je ale napsaný jen několik centimetrů pod touto větou, v první, bílé vločce na přebale. Ten důvod se jmenuje John Green. Ano, tuhle knížku jsem si vybrala HLAVNĚ kvůli tomu, že jí z části (přesněji řečeno z jedné třetiny) napsal pan Green. Dalším důvodem a pobídkou byly skvělé hodnocení, jak od českých čtenářů, tak i od čtenářů ve světě. A musím se přiznat, že jsem opravdu moc a moc ráda, že jsem se rozhodla napsat si o ní Ježíškovi, jen jsem se asi neměla rozhodovat podle toho, že John Green je jedním z autorů, ale k tomu se vrátím později.



Teď by si někteří z vás mohli asi říct, proč tu píšu v dubnu něco o knížce, která již z popisu slibuje zimní a Vánoční atmosféru.

"Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány - a když k tomu ještě připočtete čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! Tři vánoční příběhy o tom, že ne vždycky je to, oč stojíte, taky to pravé..."

Píšu o ní právě z tohoto důvodu, protože i když jsem jí dostala již k Vánocům a chystala se na ní ještě během zimního období, dočetla jsem jí teprve před týdnem, protože na její otevření jsem prostě neměla čas. Když se to tak vezme, otevřela jsem jí jen dvakrát. A hned jsem jí měla přečtenou. Je neskutečné, jak mě příběh mohl vzáthnou do sebe, i když venku svítilo sluníčko, po sněhu už ani památky a Vánoce byly před skoro čtyřmi měsíci. Ale ona to ta kniha vážně dokázala, ležela jsem pod peřinou, otáčela jsem jednu stránku za druhou, pila teplý čaj a vůbec nevnímala, že je jaro a já bych měla být někde venku, a ne číst o zimě.

Knížka se je sestavená ze tří povídek, s Vánoční tematikou, které se krásně prolínají. Tak tedy vzhůru na jejich hodnocení :)


Zasněžený expres
autorka: Maureen Johnson
moje hodnocení: 5/5

"Chceš se k nám vracet oklikou?" zeptal se. "Nebo zkratkou? Musí ti být zima." "Oklikou," odpověděla jsem. "Rozhodně oklikou."

Pro mě určitě nejkrásnější povídka v knížce. Všechny postavy mi byly neskutečně sympatické, hlavně Stuart;)
Děj začíná představením hlavní hrdinky, které mi připadalo opravdu zábavné. Vlastně celá povídka byla taková. Už jen ta zápletka, no jen se nad tím zamyslete: vaši rodiče jsou sběratelé Santovi vesničky Flobie, jedou koupit další domek do sbírky, poperou se v obchodě se stejnými blázny jako jsou oni, zavřou je a vy musíte jet vlakem, na Štedrý den, několikset kilometrů, za babičkou a dědou. Váš vlak musí zastavit, protože je právě nejhorší vánice za posledních 50 let. Vy vystoupíte, protože nechcete být v jednom vlaku se čtrnácti roztleskávačkami. Jdete Waffle Housu, kde potkáte člověka v alobalu, cizí kluk vás pozve k sobě domů...

Teď se zamyslete, není to trochu absurdní? Ale teď to myslím v tom dobrém slova smyslu. Představte si, že by se tohle někomu z vás stalo...kdyby se to stalo mě, asi byhc se tomu nakonec i zasmála. Tenhle příběh se mi opravdu moc líbil. Autorka ho skvěle vykreslila, děj rychle ubíhá, až jsem si přála, aby trochu zpomalil.

S koncem jsem byla maximálně spokojená. Já jsem prostě zastánce sladkých happyendů. Stuart a Jubilee vytvořili krásný pár. Co vy myslíte?


Vánoční zázrak
autor: John Green
moje hodnocení: 4/5

A já jsem postavil latté na stůl spokojeně se ponořil do šťastného prostředku svého největšího dobrodružství.

Tak a jsem u toho, abych dokončila, co jsem nakousla v úvodu článku. Mám Johna Greena ráda, ale po přečtení více a více jeho kousků mi připadá, že píše všechny příběhy tak nějak na jedno brdo.

Příbeh má super nápad, který mi ale přišel, že nebyl dotažený až do konce. A oceňuji spojitost s předchozí povídkou, za to jsem musela dát ty 4, jinak by si tahle povídka vysloužila jen 3. Nemám dál moc co komentovat. Ani jedna z postav mi nebyla nijak extra sympatická, ale musím uznat, že v několika málo pasážích jsem se i pořádně zasmála, Obzvlášt při hláškách JP, ale těch nebylo moc. Pro mě nejslabší z knížky.


Archanděl prasátek
autorka: Lauren Myracley
moje hodnocení: 5/5

"Ne," prohlásil laskavě, ale pevně. "Já dám pusu tobě."

Přestože příběh byl tématicky asi nejobyčejnější ze všech, líbil se mi víc než ten druhý. Nevím proč, ale asi na tom bude hrát velkou roli konec, protože ten se mi líbil moc. Jak už jsem jednou řekla, jsem zastánce sladkých happyendů, a tady byl dokonce trojnásobný happyend. Nad tím jsem se prostě musela rozplývat.

Jinak k samotnému příběhu, který, jak už bylo řečeno, nebyl ničím dějově speciální... Dívka se zlomeným srdcem, které se neozívá její (bývalý?) přítel, snaží se svou bolest řešit nějakou razantní změnou vzhledu. Prostě nic moc extra, ale něco, co extra bylo se přece taky jen najde. Ano, mám na mysli miniprásátko. Ani nevíte, jak jsem byla nadšená a v duchu jsem při čtení šišlala, jak má skoro každý ve zvyku, když vidí něco roztomilého. A to jsem ani to prasátko ani neviděla, stačilo mi o něm jen číst.

Další skvělá věc, díky které Archanděl prasátek předčil Vánoční zázrak byl ten konec, kdy se všechny příbehy nádherně prolnul a všechny postavy se setkali. Dokonalé!! Neměla jsem daleko k slzám (ano, jsem měkouš)



Nějaké menší shrnutí? Skvělá knížka, pěkné příběhy, které na vás dýchnou Vánocemi a zimním obdobím. Všechny příběhy zahrnují i nějakou tu romantiku, to by asi někomu mohlo vadit, ale podle mě se to k období Vánoc prostě hodí.
Určitě mám v plánu se ke knize v budoucnu vrátit, nejlépe, když bude doopravdy sníh! :)
A váš názor na knížku? Dejte mi vědět :)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama